Žádné produkty
(Fructus Cardui Mariae toto)
Semena Ostropestřece mariánského (Fructus cardui Mariae toto) podporují regeneraci poškozených jaterních buněk, posilují imunitní systém a působí jako silné antioxidanty. Při žloutence, cirhóze jater či při nejrůznějších otravách v...
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je původem ze Středomoří, v Malé a Přední Asii a na Kanárských ostrovech. U nás se ve volné přírodě téměř nevyskytuje. Účinná droga je obsažena v listech ale hlavně v semenech.
Ostropestřec mariánský obsahuje nenahraditelný komplex cukrů, tuků a bílkovin, flavonolignanů, aminokyselin, silic a hořčin.
Plody Ostropestřce se používají jako prevence před ztučněním jater a při zdravotních potížích vzniklých následkem zánětu jater, i jako podpůrný přípravek v boji proti celé řadě nemocí.
Z plodů Ostropestřce mariánského je vyráběna i řada průmyslových přípravků a léků.
Léčivé účinky Ostropestřce mariánského byly známé již v antice. Prvořadé využití Ostropestřce je na všechny druhy jaterních onemocnění.
Jeho semena se považují za vůbec nejlepší lék na játra. Ta jsou životně důležitým orgánem a velmi trpí špatnou stravou s množstvím nasycených tuků, aditivy, dusičnany, alkoholem a syntetickými léky. Spolu s játry léčí také žlučník (jakmile má člověk problémy se žlučníkem, signalizuje to špatný stav jater) a některé další nemoci trávicího ústrojí.
Využívají se zejména plody (Fructus cardui Mariae), někdy i list nebo kořen, které však mají oproti plodům výrazně nižší léčebné účinky. Za léčivé účinky plodů Ostropestřce jsou odpovědny zejména flavonolignany silybin, silydianin a silychristin (silycristin, silykristin), kterým se souhrnně říká Silymarin. Tyto látky se váží na membrány jaterních buněk a zabraňují tak vniknutí toxických látek do jaterní tkáně. Vedle toho i podporují regeneraci poškozených jaterních buněk, posilují imunitní systém a působí jako dosti silné antioxidanty.
Jak z výše uvedeného vyplývá, užívá se semen Ostropestřce zejména při nemocech či poškozeních jater, ke kterým dochází např. při žloutence, cirhóze či při nejrůznějších otravách ať už v důsledku intoxikace alkoholem, drogami, průmyslovými jedy nebo houbami. Experimentálně bylo ověřeno, že podávání Silymarinu ve všech těchto případech nejen urychluje regeneraci jaterní tkáně, ale mnohdy i výrazně zvyšuje naději k přežití (např. po požití muchomůrky). Vedle toho droga ovlivňuje tvorbu žluči a tím i celou látkovou výměnu.
To, že je Ostropestřec opravdovým obrem i svou léčebnou hodnotou, dokazují jeho další možnosti uplatnění. Droga napravuje poruchy krevního oběhu, prospívá při nízkém krevním tlaku, tonizuje cévy, má příznivý vliv na srdeční systém, pomáhá při migrénách a závratích.
Pomáhá při léčbě infekční mononukleózy, EBV, bakteriálních onemocněních jater, otrav z léků i při eliminaci nepříjemných následků chemoterapie.
Celkově posiluje organismus, léčí různé druhy alergií, jako například kopřivku nebo sennou rýmu, pomáhá při astmatických záchvatech a odstraňuje nevolnost při cestování.
Antioxidační, protizánětlivé, anti-karcinogenní, hepaprotektivní, imunostimulační.
Ostropestřec významně zlepšuje funkci jater u alkoholického onemocnění jater. Pacienti s mírnou formou onemocnění se léčí nejlépe.
Ostropestřec mariánský je široce používán při léčbě hepatitidy (zejména hepatitidy C), protože zvyšuje aktivitu jaterních enzymů.
Silymarin (účinná látka v Ostropestřci) pracuje efektivně na snížení hladiny cholesterolu probukolu, navíc podstatně zvyšuje HDL ("dobrý") cholesterol.
Účinné látky v Ostropestřci mají protirakovinné účinky. Silymarin má silné antioxidační vlastnosti a bylo prokázáno, že inhibuje růst nádorových buněk prostaty, prsu a děložního čípku.
Ostropestřec mariánský nemá ani při dlouhodobém užívání vedlejších účinků. Nedoporučuje se užívat pouze v těhotenství a při silně zvýšeném tlaku. Děti jej užívat mohou.
Při závažných onemocněních je lékařská pomoc nevyhnutelná a omezit se v takových případech na léčení svépomocí může být životu nebezpečné. Rady a doporučení, se kterými se setkáte na těchto stránkách, tedy v žádném případě nemají nahradit lékaře. Jejich cílem je spíše prevence různých onemocnění, rozšíření všeobecných znalostí a informování o významu přírodních léčivých sil, aby si čtenář v případě potřeby mohl sám pomoci jednoduchými a přirozenými prostředky.